| Operační systémy (přehled) |
| BSD |
| FreeBSD, NetBSD, OpenBSD, DragonFly BSD |
| GNU/Linux (distribuce) |
| Debian, Fedora, Gentoo, Knoppix, Mandriva, Red Hat, Slackware, SUSE, Ubuntu, další... |
| Mac OS |
| System 6, System 7, Mac OS 8, Mac OS 9, Mac OS X |
| Microsoft Windows |
| 1.0, 2.0, 3.x, 95, 98, Me, NT, 2000, XP, 2003, Vista, 2008, Vienna, CE, Mobile |
| Mobilní telefony a PDA |
| PalmOS, Windows Mobile, Symbian OS, OS X |
| DOS |
| MS-DOS, DR-DOS, Enhanced-DR-DOS, FreeDOS, PTS-DOS |
| Další |
| OS/2, QNX, Solaris, UNIX, AmigaOS, BeOS, OpenVMS, NeXTSTEP |
AmigaOS je nativní operační systém osobních počítačů Amiga. Původně byl vyvíjen firmou Commodore International a prvně představen společně s uvedením Amigy 1000 na trh. Běžel na 32-bitovém mikroprocesoru Motorola série 68k, vyjma AmigaOS 4 který běžel na mikroprocesorech PowerPC.
Základem je kernel fungující na bázi preemptivního plánování, který se nazývá “Exec”, a který podporuje abstrakci unikátního hardwaru, diskový operační system “AmigaDOS”, rozhraní pro programování aplikací “Intuition” a uživatelské grafické rozhraní (GUI) “Workbench”. Nechybí samozřejmě ani příkazová řádka.
AmigaOS se chová jako realtimový systém, přestože takový není. Používá tak propracovaný multitasking, že dosud zůstává nepřekonán - nenajdete operační systém s tak kvalitním víceúlohovým prostředím (velmi blízko je například BeOS, AtheOS nebo QNX, jsou však o hodně mladší a stále na AmigaOS nemají). Největší nevýhodou tohoto systému byla - a stále je - neexistence systémů ochrany paměti - aplikace má přístup kamkoli do operační paměti a pokud šahne tam, kam nemá, může s sebou strhnout celý systém.
Obsah |
Amiga může být rozdělena na dvě části: “Kiskstart” (ROM) a „Workbench“. Dříve byly nové verze Kickstart a Workbench vyvíjeny pro společné použití. Od Workbenche 3.5 byl ukončen jeho vývoj a AmigaOS se stal „software-only“, založen na Kickstartu od verze 3.1 v ROM paměti.
“Kiskstart” je název pro ROM zavaděč. Na prvním modelu Amigy (Amiga 1000), byl tento zavaděč načítán z diskety do speciální sekce paměti nazývané WCS, ačkoliv případně mohl být zaveden přímo do ROM chipu uvnitř počítače. Amiga 1000 mohla být dodatečně upravena pro použití těchto chipů.
Kickstart obsahuje kód potřebný pro nabootování hardwaru a případně rozšiřujícího hardwaru. Zároveň také obsahuje mnoho kmenových částí operačního systému, jako například “Exec”, “Intuition” a jádro “AmigaDOSu”. Pozdější verze obsahovaly ovladače pro IDE a SCSI a spoustu jiného hardwaru. Dalo by se to porovnat s BIOSem plus Windows kernelem, ačkoliv nabízí mnohem větší funkcionalitu v průběhu bootování, např. plně funkční prostředí.
Společně se softwarem třetích stran je možné načíst Kickstart do RAM namísto ROM, např. Můžeme nahrát Kickstart 1.3, abychom mohli hrát staré hry nekompatibilní s Kickstartem 2.0 a vyšším. Tyto programy se nazývají “softkickers”. Existují také hardwarové přepínače Kickstartů, které umožňují použití vice než jedné sady chipů uvnitř počítače, které se dají přepínat např. Pomocí klávesové zkratky při startu počítače.
Workbench je název pro software operačního systému, který není uložen v Kickstart ROM, a zároveň také grafický shell pro počítače Amiga. Pro běh softwaru však nemusí být prostředí Workbenche načteno. V praxi to znamená, že pokud chce např. nějaká hra obejít hardware a nechat si všechnu paměť a prostředky pro sebe, spousta z nich bootuje přímo z Kickstartu na floppy disku.
Teď něco ke slovníku Workbenche. “Metaphor” je to samé, co ve Windows Desktop, adresáře se nazývají “drawers”, spustitelné soubory jsou “tools”, datové soubory “projects” a GUI prográmky známé jako Widgets jsou “Gadgets”. V mnoha jiných aspektech se interface podobá Mac OS, např. Na ploše se zobrazují ikony připojených disků a svazků, každé okno má jednotné menu. Oproti Macu má Amiga dvoutlačítkovou myš.
Speciální funkcí jsou pak tzv. “multiple screens”. Tento concept je podobný jako u X Window virtuálnímu desktopu nebo pracovní ploše, ale jsou generována dynamicky podle toho, jak jsou vyžadována aplikačnímy programy. Každé okno má jiné rozlišení a barevnou hloubku. Gadget v pravém horním rohu, umožňuje přepínání oken. Okna se mohou přetahovat pouze ve směru nahoru a dolů. Od AmigaOS verze 4 jdou okna přetahovat ve všech směrech. Funkce Drag and Drop mezi okny funguje také.
Výchozím prvkem Workbenche je zobrazovací systém “Intuition”. Ten ovládá a zobrazuje okna, obrazovky a gadgety, znakový vstup z klávesnice a myši.
AmigaDOS obsluhuje souborový systém, práci se soubory a složkami, příkazový řádek, odkazy a další.
V AmigaOS 1.x, port AmigaDOS byl založen na TRIPOS portu od MetaComCo. Správná funkčnost byla zaručena pouze u programů napsaných v BCPL. Od verze 2.x a vyšší je AmigaDOS přepsán a dale rozvíjen v jazyce C a asembleru, zaručující plnou kompatibilitu s 1.x verzí.
Do verze 3, podporoval AmigaOS pouze originální grafický chipset Amiga, grafické karty třetích stran byly podporovány pouze neoficiálním řešením. Ideální řešení, kdy by Amiga podporovala jakýkoliv grafický systém se nazývalo “retargetable graphics” (RTG). AmigaOS 3.1 obsahoval podporu pro některé grafické karty, jako např. Picasso.
Amiga neměla žádnou oficiální podporu 3D grafiky, takže neměla žádné standardní grafické rozhraní. Výrobci grafických karet proto přinesly svá vlastní řešení např. MiniGL, Warp3D, Storm a CyberGL. VideoScape 3D byl jedním z prvním 3D renderovacích animačních systémů.
Stejně jako u grafických karet, AmigaOS až do verze 3.1 podporovala pouze svá vlastní originální řešení. MIDI nepodporovala až do doby, kdy Roger Dannenberg přepracoval camd.library jako standardní MIDI API. Verze camd.library od Commodoru obsahovala navíc sériový port.
Operační systém AmigaOS má RAM disk dynamicky měnící svoji velikost, a který ji mění podle jejího obsahu. Při spuštění AmigaOS 2.x, se konfigurační soubory operačního systému nahrály do RAM disku při bootováním, což velmi urychlilo použití operačního systému. Ostatní programy byly nahrány jako jakékoliv standardní zařízení a nebrzdily tím start operačního systému.
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."