| Gabonská republika République Gabonaise |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Libreville | ||
| Rozloha: | 267 667 km² (76. na světě) z toho 4 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Mont Iboundji (1575 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 1 389 201 (149. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 5 ob. / km² (219. na světě) | ||
| Jazyk: | francouzština (úřední), fang, myene, nzebi, bapounou/eschira, bandjabi | ||
| Náboženství: | křesťané 55%-75%, animisté, muslimové less than 1% | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Hlava státu: | prezident El Hadj Omar BONGO Ondimba (od 2. prosince 1967) | ||
| Hlava vlády: | premiér Jean-Francois NTOUTOUME-EMANE (od 23. ledna 1999) | ||
| Měna: | CFA frank (XAF) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 266 GAB GA | ||
| MPZ: | G | ||
| Telefonní předvolba: | 241 | ||
| Národní TLD: | .ga | ||
Gabon je stát v Africe. Jeho sousedy jsou Kamerun, Kongo a Rovníková Guinea.
Obsah |
Gabon leží na západním pobřeží rovníkové Afriky. Území státu se rozkládá po obou stranách rovníku. Pobřežní nížina proniká daleko do vnitrozemí, protéká jí řeka Ogooué. Její údolí rozděluje plošina na severní a jižní část. Na severu se rozkládá vysočina Monts de Cristal (česky Křišťálové hory). na jihu se nachází pohoří Chaillu, jehož nejvyšší hora je i nejvyšším vrcholem státu. Tato hora se jmenuje Mont Iboundji a je vysoká 1 575 m.
Podnebí Gabonu je rovníkové a velmi vlhké. Na rozsáhlých územích se rozkládají porosty tropických deštných lesů. Na území Gabonu rostou především ebenovníky, mahagonovníky, máslovníky a rafie, po kterých se pnou různé liány a epifyty. V lesích žije velký počet druhů hmyzu, zmije, krajty, hroznýši, dikobrazi, paviáni a lemuři. Žijí zde ale i ohrožené gorily. Žije zde i několik druhů ptáků, hlavně tukani a papoušci. na březích řek odpočívají hroši a krokodýli, v hustých travnatých porostech pobíhají antilopy.
Předtím, než sem od roku 1471 připlouvali Portugalci, zde bylo několik malých kmenových států. Portugalci byli postupně následováni dalšími Evropany. Ti bohatli z obchodu s otroky, slonovinou a vzácnými druhy dřeva. Od třicátých let 19. století se Gabon postupně stával francouzskou kolonií. Francouzi jej v roce 1886 přičlenili k Francouzskému Kongu, v roce 1910 ho přičlenili k rozsáhlým oblastem Francouzské rovníkové Afriky. V roce 1849 osvobození otroci založili na pobřeží malou osadu Libreville, tato osada se brzy stala cílem misionářů. V srpnu 1960 země vyhlásila nezávislost.
Poté, co 17. srpna 1960 Gabon získal nezávislost, se do čela země postavil Léon M’Ba, opírající se mocensky o synkretickou náboženskou sektu Bwiti[1], jejíž členové pocházeli především z nejpočetnějšího etnika Fang [2] Přes určitou dominanci Fangů (tvoří kolem třetiny obyvatelstva), nebyl etnický rozpor v Gabonu nikdy zvláště závažný. Přispívá k tomu skutečnost, že v Gabonu, více než v jiných afrických zemích, jsou hranice etnických skupin velmi neostré [3]. Zvláště oblast jižního Gabonu byla v koloniálním období velmi málo zasažena jinak obecným posilováním významu etnické identifikace [4]. Struktura identit je tak v Gabonu do značné míry blízká předkoloniálnímu stavu. V roce 1964 došlo v Gabonu k puči, který svrhl M’Bu, avšak s pomocí francouzských jednotek se podařilo obnovit předcházející režim. Francouzský zásah přišel o 24 hodin dříve, než o to M’Ba oficiálně požádal. Na zásahu se podílel francouzský kontingent trvale přítomný v Gabonu (sídlila zde část z 13 000 francouzských vojáků rozmístěných v době studené války v Africe)[5]. Poté, co M’Ba zemřel v listopadu 1967 v úřadě, nahradil jej plynule viceprezident Albert-Bernard Bongo. Bongův režim jedné strany (Gabonské demokratické strany – PDG; Parti démocratique gabonais) se dá označit za pragmatický a administrativně-hegemonický[6]. Na rozdíl od většiny afrických států neexperimentoval se socialismem či marxismem a uplatňoval relativně liberální ekonomický systém v podobě státního kapitalismu[7], který do země přilákal zahraniční kapitál. Vzhledem k rozsáhlým nalezištím ropy Gabon v roce 1975 vstoupil do OPEC [8] a v 70. letech zažíval značný ekonomický růst. Přestože se Bongův režim v posledních letech formálně liberalizoval, zůstává pseudodemokratickým a politické směřování země je pevně v Bongových rukou. Své postavení si udržuje především obratným rozdělováním opozice a častou kooptací jejích části do neopatrimoniálního systému.
Dnes se 55-75% obyvatelstva hlásí ke křesťanství, které je ale ovlivňováno místními tradicemi a rituály. 25-44% populace tvoří aministé. Zbývající 1% tvoří muslimové. Zajímavostí je, že muslimem je i současný prezident republiky el-Hadž Omar Bongo Onbimda, který byl původně křesťan, ale v roce 1973 se stal vyznavačem islámu.
Gabonské zemědělství je velmi nerozvinuté, orná půda zaujímá pouze 1,1% rozlohy země, chov dobytka velmi omezuje výskyt mouchy tse-tse. Část potravin se proto musí dovážet. Z toho plyne, že pro zemi je důležitý její průmysl. Velký význam pro hospodářství státu má ropa, která zde byla objevena v roce 1956, od té doby se rozvíjí její těžba a zpracování, hlavně díky její těžbě, zpracování a vývozu je Gabon jednou z nejbohatších zemí Afriky. Ačkoli je to jedna z nejbohatších zemí, většina obyvatel stejně žije v chudobě, třetina dospělých ani neumí číst a psát. Ve vnitrozemí na severu probíhá těžba rud, především železných a manganových. Země ještě získává zisky z těžby dřeva.
Mapy: 4°J -2°S, 9°-14°V
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
