| GNOME | |
 Pracovní plocha GNOME. (snímek obrazovky) |
|
| vývojář | GNOME Foundation |
| aktuální verze | 2.24 (24. září 2008) |
| připravovaná verze | 2.26 (18. března 2009) |
| OS | multiplatformní |
| typ softwaru | stolní prostředí |
| licence | GPL a LGPL |
| lokalizace | Česká |
| web | www.gnome.org |
| logo produktu |  |
GNOME (zkratka pro GNU Network Object Model Environment) je prostředí pracovní plochy pro unixové operační systémy. Je postaveno nad knihovnou GTK+ (The GIMP Toolkit), která byla původně napsána pro bitmapový editor GIMP. V poslední době je hojně používán název Gnome (první písmeno velké, ostatní malá).
Obsah |
Gnome lze chápat ze dvou pohledů: jako prostředí pracovní plochy a jako vývojovou platformu. Gnome je svobodný software licencovaný pod GNU Lesser General Public License, součást projektu GNU. Hlavním cílem projektu je vytvoření svobodné vývojové platformy a desktopového prostředí s jednoduchým intuitivním ovládáním. Současný vývoj se inspiruje grafickým rozhraním (GUI) operačního systému MacOS. Jednoduchost je upřednostňována před rozmanitostí nastavení (kterého však lze v mnoha případech dosáhnout pomocí pokročilých nástrojů, příklad gTweakUI).
Za vývojem formálně stojí Gnome Foundation v „čele“ s Miguelem de Icaza (jeden z původních autorů). Fakticky bylo Gnome vyvíjeno společností Ximian Inc., kterou před časem koupila společnost Novell. Významnými přispěvateli projektu Gnome jsou také velcí výrobci linuxových distribucí (například Red Hat), široké spektrum vývojářů, ať nezávislých nebo zaměstnaných u jiných společností a v neposlední řadě rostoucí komunita dobrovolných přispěvatelů.
Gnome je soubor aplikací pokrývajících základní potřeby a očekávání uživatelů grafického rozhraní - správa souborů (Nautilus), kancelářské aplikace (Gnome Office), práce s internetem (Epiphany, Evolution), práce s dokumenty (Evince), práce s multimédii (Rhythmbox, Totem). Mimo aplikace (programy), které jsou přímo součástí Gnome, existuje celá řada dalších nástrojů spadající pod toto prostředí (napsané pod některou z Gtk knihoven) - GIMP (bitmapový editor), Inkscape (vektorový editor), Pidgin (instant messenger), Audacious (audio přehrávač podobný programu WinAmp), Linferea (správa RSS/Atom) a mnoho dalších.
Gnome také podporuje různé uživatelsky přívětivé funkce (náhledy audio souborů, video souborů, dokumentů a obrázků, uživatelské připojování vzdálených souborových systémů, výborné možnosti uživatelských nastavení a změn motivů) a využívá moderní technologie (vykreslování prostřednictvím SVG, ukládání konfigurace jako XML dokumentů, propojení aplikací).
GNOME můžete vyzkoušet pomocí Live CD, které obsahuje veškerý software GNOME na jednom disku CD. Počítač lze nastartovat přímo z Live CD, aniž musíte cokoliv instalovat. Obraz tohoto CD si můžete stáhnout přímo na torrentové stránce GNOME.
Pokud chcete GNOME nainstalovat do svého počítače, doporučujeme využít oficiálních balíčků, které nabízí vaše distribuce. Mnoho populárních distribucí GNOME nabízí, jejich seznam včetně informace o podporované verzi naleznete na stránce Get Footware.
Těm, kteří si chtějí sestavit GNOME ze zdrojových kódů, se doporučuje použít jeden z nástrojů pro sestavování. GARNOME sestavuje GNOME z vydaných tarballů a například pro sestavení GNOME 2.24.x je nutné použít GARMONE 2.24.x. Také existuje nástroj JHBuild, který je navržen pro sestavování nejnovější verze GNOME přímo z SVN. Například GNOME 2.24 sestavíte pomocí nástroje JHBuild, pokud použijete modul gnome-2.24. I když je možné sestavit GNOME ručně přímo z vydaných tarballů, důrazně se doporučujeme použít jeden z výše uvedených nástrojů.
Prostředí Gnome je napsáno v jazyce C pod knihovnou Gtk+. GNOME 1.x je napsáno pod knihovnou Gtk+ 1. V současné době existují Gtk knihovny umožňující psaní Gtk aplikací pod C++, C# (více viz také projekt Mono), jazykem Python a dalšími. Díky licencí LGPL mohou být části Gnome (například knihovny) využívány i v aplikacích (programech), které nejsou pod stejnou licencí (na rozdíl od kódu pod licencí GPL) a proto je v některých případech upřednostňováno vytváření komerčních/uzavřených nástrojů pod Gtk+/Gnome. Mimo jiné Gtk+ využívá například společnost Grisoft (AVG Antivirus for Linux), Adobe (Acrobat Reader), VMware (VMware Player), Real (RealOne Player).
GNOME Mobile spojuje běžné části pracovní plochy dohromady za účelem poskytnout distributorům a výrobcům kapesních počítačů základní platformu pro tvorbu bohatých programovacích prostředí. Poprvé byla platforma zahrnuta do vydání GNOME 2.24.0. Projekt GNOME Mobile je pokračováním GNOME Mobile & Embedded Initiative (GMAE).
Platforma GNOME Mobile je technologickým srdcem mnoha na Linuxu založených mobilních zařízení jako Maemo, ACCESS Linux Platform, LiMo reference platform, Ubuntu Mobile, Moblin nebo Poky.
Všechny knihovny platformy GNOME Mobile jsou dostupné přes nativní C API, či přes vazby programovacích jazyků, k dispozici tak je plný výkon knihoven spolu s výrazy známými vývojářům jiných vysokoúrovňových programovacích jazyků.
Vývojový cyklus Gnome je dlouhý zhruba šest měsíců, mezi hlavními vydáními jsou vytvářeny opravy. Vývoj má dvě větve, stabilní a vývojovou. Stabilní verze jsou určeny pro nasazení pro běžné uživatele, vývojová verze pro potřeby vývoje a implementaci nových vlastností. Verze Gnome se skládá ze tří údajů: X.Y.Z, kde X je řada (označuje, pod jakou verzí Gtk je Gnome napsáno), aktuálně 2. Položka Y označuje verzi Gnome, je-li toto číslo sudé, jedná se o stabilní verzi, je-li liché, jedná se o vývojovou verzi. Poslední číslo Z je „číslo opravy“ dané (stabilní/vývojové) verze, opravy a úpravy zahrnuty do posledního hlavního vydání. Příklady verzí:
Vývojový cyklus verze je zahájen při vydání předchozí stabilní verze. Ze stabilní verze je oddělena větev a prohlášena za vývojovou. V ní jsou prováděny zásadní i menší změny, reorganizace a přidávání funkcí. Po určité době (vývoj se řídí vývojovým kalendářem) je zmraženo API/ABI (laicky řečeno: je zastaven vývoj/úprava programátorského rozhraní), později UI (zastaven vývoj/úpravy uživatelského rozhraní) a do dalšího vydání stabilní verze jsou opravovány chyby a problémy stávající vývojové verze. Následně je vývojová verze vydána jako stabilní a cyklus se opakuje. Používání a práce s vývojovými verzemi Gnome napomáhá nástroj Garnome a jhbuild.
Gnome je kritizováno pro přílišné zjednodušování a záměrné vypouštění pokročilých možností v zájmu o co nejjednodušší a co nejméně matoucí prostředí pro nezkušené uživatele. Rozhraní Gtk aplikací je také kritizováno za některé funkce, jako například otevírací/ukládací dialogové okno. V rozhraní Gnome se vyskytují duplicitní funkce dělající stejné věci (starší a novější verze otevíracího/ukládacího dialogu), systémové zvuky nepodporují jiný formát než WAV.
Veřejně známo je, že Gnome 2 (vytvořené pod knihovnou Gtk+ 2) je výrazně náročnější a pomalejší než verze předchozí, aplikace v některých případech startují neúměrně pomalu. Během posledních tří stabilních vydání byly však učiněny první kroky ke zvrácení tohoto stavu, výkon celého prostředí se do jisté míry zrychlil a náročnost se snížila. Tyto snahy také podporuje fakt, že Gnome/Gtk+ se stalo předmětem zájmu některých firem na mobilním trhu a to přináší zpět do Gnome opravy zvyšující výkon a snižující náročnost, protože cílem projektů jako OpenMoko je využití Gtk+ a portování Gtk+/Gnome aplikací na svá mobilní zařízení.
Částečně se také na špatné pověsti v oblasti výkonu mohl podepsat fakt, že pro Gnome se objevilo velké množství témat vzhledu založených na rozličných, často nekvalitně napsaných, základech - gtk-engine. Gtk-engine je pro Gtk+/Gnome soubor funkcí, které nad daným postavená témata mohou využívat. Dokonce i ubuntulooks, jako výchozí stavební kámen témat distribuce Ubuntu, není v některých funkcích příliš výkonným gtk-engine a například clearlooks gtk-engine je znatelně výkonnější.
Komunita Gnome je, v porovnání s přímým „konkurentem“ KDE, menší. Vývojáři jsou z řad placených zaměstnanců firem jako RedHat nebo Novell nebo z firem nějakým způsobem spojených s Gnome, například OpenMoko, OpenedHand nebo maemo.
Největší část základny však tvoří dobrovolníci. Mezi uživateli spíše převládají méně zkušení a uživatelé, které nějakým způsobem Gnome oslovilo. Pokročilejší uživatelé totiž v mnoha případech dávají přednost KDE s jeho větší přizpůsobivostí nebo nějakému koncepčně odlišnému desktopovému základu, někdy s použitím některých Gnome/Gtk aplikací. Uživatelé, kteří mají rádi Gtk+, ale Gnome jim přímo nevyhovuje, si často oblíbí na knihovně Gtk+ postavené Xfce.
Každoročně je na evropském kontinentu pořádána konference GUADEC (GNOME Users' And Developers' European Conference), jenž se s každým ročníkem stěhuje do jiné země. Akci zastřešuje a organizuje GNOME UserGroup hostitelské země s podporou nadace Gnome. V roce 2008 proběhla konference v tureckém Istambulu a pro rok 2009, kdy bude uspořádána společně s konferencí aKademy konkurenčního prostředí KDE, byly vybrány Kanárské ostrovy. Přístup na konferenci je umožněn i široké veřejnosti a celá akce probíhá v přátelské a uvolněné atmosféře, kde cílem není jen seznámit účastníky s rozličnými tématy v přednáškách, ale také sblížit komunitu a umožnit osobní setkání mezi lidmi se zájmem o Gnome.
Projekt GNOME je rozdělen do několika základních kategorií, aplikace, které jsou přímou součástí GNOME, GNOME Fifth Toe (Pátý prst GNOME - aplikace navíc), GNOME Extras (Další aplikace), GNOME Office (Kancelářské aplikace GNOME) a GNOME Infrastructure (Infrastruktura GNOME, především WWW aplikace používané projektem například k prezentaci na Internetu). Pro přímé součásti GNOME platí přísnější pravidla, než pro programy z ostatních skupin (aktivní vývoj, dodržování vývojového cyklu GNOME, dodržování GNOME User Interface Guidelines a pod.). Desktopové programy lze samozřejmě používat i v jiných prostředích jako třeba KDE, ale obecně jsou prezentovány jako „vlajkové lodě“ projektu:
|
|
||
|---|---|---|
| Historie |  |
|
| Licence | ||
| Software |
GNU · Hurd · GNOME · Gnuzilla · IceCat · Gnash · Bash · GCC · GNU Emacs · GNU C Library · Coreutils · GNU build system · Ostatní GNU balíčky a programy |
|
| Stoupenci | ||
| Ostatní |
GNU/Linux - spor o jméno · Revolution OS (film) · The Code (film) |
|
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
