| Guinejský záliv | |
|---|---|
| Guinejský záliv, satelitní snímek | |
| Hloubka | 5000 m |
| Šířka | km |
| Délka | km |
| Rozloha | 1 500 000 km² |
| Nadřazený celek | Atlantský oceán |
| Sousední celky | |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Afrika |
| Státy |
|
| Poznámka | |
| Přítoky | Niger, Volta, Kongo |
Guinejský záliv je součástí Atlantského oceánu na jihozápadě Afriky a bývá považován za geografické centrum Země, protože má nulovou zeměpisnou šířku i délku (potkává se zde rovník a nultý poledník). S rozlohou kolem 1 500 000 km² patří k největším zálivům světa.
Záliv získal název podle území na jeho pobřeží. Pobřeží západní Afriky bylo původně nazýváno „Horní Guinea“. Západní pobřeží jižní Afriky se nazýval „Dolní Guinea“. Jméno Guinea je stále spojeno se třemi státy ležícími v oblasti rovníkové a západní Afriky: Guinea, Guinea-Bissau a Rovníková Guinea. Na pobřeží Guinejského zálivu se nacházejí státy Nigérie, Kamerun, Ghana, Benin, Togo, Gabun, Rovníková Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov a Republika Kongo.
Do Guinejského zálivu ústí tři velké africké řeky: Niger, Volta a Kongo. Pobřeží zahrnuje zátoku Benin a zátoku Bonny. V deltě Nigeru se nacházejí významná naleziště ropy a zemního plynu. V roce 2004 zde Nigérie vytěžila 129 mil. tun ropy.
ahoj
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."