| Latvijas Republika Lotyšská republika |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Dievs, svētī Latviju | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Riga | ||
| Rozloha: | 64 589 km² (121. na světě) z toho 1,5 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Gaizinkalns (312 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +2 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 2 302 700 (137. na světě, 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 35 ob. / km² (159. na světě) | ||
| Jazyk: | lotyština | ||
| Náboženství: | luteránství, římskokatolické, pravoslaví | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 4. května 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR) | ||
| Prezident: | Valdis Zatlers | ||
| Předseda vlády: | Ivars Godmanis | ||
| Měna: | lat (LVL) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 428 LVA LV | ||
| MPZ: | LV | ||
| Telefonní předvolba: | 371 | ||
| Národní TLD: | .lv | ||
Lotyšsko (lotyšsky: 
Latvija) je prostřední ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Litvou (588 km) na jihu, s Běloruskem (167 km) na jihovýchodě, s Ruskem (282 km) na východě a s Estonskem (343 km) na severu.
Obsah |
Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na Rusku 18. listopadu 1918. Po vypuknutí druhé světové války bylo 17. června 1940 okupováno a posléze anektováno Sovětským svazem pod záminkou zvýšení obranyschopnosti SSSR. Během jednoho roku sovětské krutovlády před německou invazí byly desítky tisíc Lotyšů odvlečeny do sibiřských gulagů nebo povražděny. Němečtí vojáci byli proto na začátku války poměrně značnou částí obyvatelstva vítáni jako osvoboditelé, čehož po válce masivně zneužívala sovětská propaganda. Součástí Sovětského svazu jako Lotyšská sovětská socialistická republika zůstalo až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Lotyšsko, které bylo mezi světovými válkami zemědělskou velmocí vyvážející potraviny do mnoha zemí Evropy, bylo během sovětské okupace přeorientováno na průmyslovou výrobu a jeho ekonomická samostatnost byla vážně narušena. Okupace také zapříčinila soustavný příliv rusky hovořícího obyvatelstva, o kterém se lze domnívat, že byl součástí plánované rusifikace Pobaltí. Více než polovina obyvatel Lotyšska na konci sovětské okupace nemluvila lotyšsky.
Během současného období samostatnosti se Lotyšsko stalo v roce 2004 členem NATO a od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EU.
Povrch je většinou rovinatý, nížinný, místy s pahorkatinami. Území Lotyšska bylo modelováno pleistocénním ledovcem. Zůstaly po něm morény a nánosy, které tvoří na západě Kuronskou a na východě Livonskou vrchovinu.
Podél pobřeží Baltského moře leží pásmo písečných dun.
V Lotyšsku je hustá říční síť, největšími řekami jsou Daugava, Venta a Gauja, mnoho jezer, Lubāns a Rāznas a mnoho bažin a močálů, které tvoří 10 % rozlohy státu.
Podnebím Lotyšsko patří do chladnějšího mírného pásu, na východě s kontinentálním vlivem. Se zvětšující se vzdáleností od moře se zvyšují i teplotní rozdíly. Průměrná lednová teplota je -5 °C a červencová 17 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 630 mm, v Livonské vrchovině až 800 mm.
Lotyšsko je průmyslový a zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví: strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Důležitá průmyslová střediska jsou Riga, Daugavpils, Liepāja a Jūrmala. Kromě těžby rašeliny nemá Lotyšsko zdroje nerostných surovin. Spotřeba elektrické energie je z části zajišťována její produkcí v tepelných a vodních elektrárnách a z části jejím dovozem ze zahraničí. Velký přínos financí do státního rozpočtu zaznamenává tranzitní kontejnerová přeprava ruského zboží územím Lotyšska a přes přístavy dále do světa. V zemělství převládá živočišná produkce. Chov skotu a prasat. Pěstuje se zde ječmen, žito, brambory, cukrová řepa a zelenina. Loví se zde zejména sledi a šproty. Produkce masa, mléčnách výrobků a rybích výrobků jako jsou sardinky nebo rybí moučka. Téměř polovinu území státu pokrývají lesy 46 %, orná půda tvoří 27 %, pastviny 13 % a ostatní 14 %.
Před rokem 2008 se země se stala příkladem negativních důsledků přehřátí ekonomiky. Rychlý růst HDP a příjmů obyvatelstva vedl k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky, následné inflaci a současně k růstu schodku běžného účtu a zahraničního dluhu. Ekonomika se tak dostala na sestupnou fázi již před globální ekonomickou krizí. Hospodářství stačilo snížit svůj rozpočtový deficit, ale zahraniční dluh zůstal nad sedmdesáti procenty HDP a zmenšil tak prostor pro překonání krize.[1]
Národní park Gaujas je největší v Pobaltí. Město Ventspils je významným přístavem a překladištěm zboží na pobřeží Baltského moře.
Asi 58,8 procent obyvatel Lotyšska jsou etničtí Lotyši. Významná je menšina tvořená Rusy (cca 28,7 %),[2] zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě. Další národnostní menšiny představují Bělorusové, Ukrajinci, Poláci a Litevci. Ve městech žije zhruba 70 % populace, na venkově 30 %.
V zemi neexistuje žádné výrazně dominantní náboženství. Největší zastoupení (čísla se vztahují k roku 2003) mají luteráni (cca 556 000), následují římští katolíci (430 000) a pravoslavní (350 000).
 |
Související články obsahuje Portál Lotyšsko |
|
|
 |
|---|---|
| Kuronsko (Kurzeme) • Livonsko (Vidzeme) • Latgale • Sēlija • Zemgale | |
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Faerské ostrovy (DEN) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Ostrov Man (VB)
Abcházie² • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² • Podněstří • Severní Kypr
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
